Leden a únor jsou moje prázdniny, jsou to takové mrtvé měsíce, kdy se výrazně ochladí, je brzy tma a nikomu se nic nechce. Mám daleko více volného času, protože tak často nefotím, a tak tento volný čas využívám ke vzdělávání. Tento rok jsem se dostala k úžasným kurzům, které mě a moji práci posunuly tím správným směrem.
Jako první jsem prošla: Lighting and Posing for Wedding Photographer od Caroline Tran. Jak už je z názvu jasné, tento kurz se zaměřoval hlavně na svatební focení, respektive svícení a pozicování portrétních fotografií.
Tipy od Caroline ohledně pozicování páru, mě neskutečně posunulo. Byla jsem před focením vždy nervózní, projížděla jsem pinterest a vsakovala inspirativní pózy, které se mi po příjezdu okamžitě vypařily z hlavy a já se stejně dostala do situace, kdy jste sami nevěděli, co máte dělat a já vám také nebyla schopná říct, jak si máte stoupnout, jak se tvářit, co s rukama… a v hlavě si ještě připravovat, z jakého úhlu vás vyfotím, aby to vypadalo dobře. Kdykoliv nastal moment, kdy jsem nevěděla, co dál, měla jsem stejný pocit, jako stát při zkoušení před tabulí s hlavou vymetenou. Rozhodně to není správně.
Sama jsem si vyzkoušela vaši pozici, kdy jsme navštívili fotografa, který nechal veškerou inciativu na nás a jelikož jsme se fotili poprvé, polovina fotek vypadala tak, že jsme se dívali na sebe a neměli jsme skoro žádnou fotku, kde se díváme do objektivu. Já sama byla z focení zklamaná, protože jsem čekala, že nám fotograf pomůže k tomu, abychom vypadali lépe, než normálně. Je to zážitek, který se opakuje třeba jen jednou do roka a jestli jste perfekcionisté jako já, chcete, aby to bylo dokonalé. Je normální, že nevíte, co se bude dít nebo jak si stoupnout a dle mého názoru fotograf, který vám s tímto nepomůže a budete se při focení cítit kvůli tomu nepatřičně, není dobrý fotograf!
Věřím tomu, že za tento rok jsem si vypracovala vlastní work flow, systém, jak s vámi pracovat, jak vás vést. A tak, jak jsem párové focení neměla moc ráda a nevěděla, co s vámi počít, teď ho naprosto zbožňuju a doufám, že příležitostí fotit právě samotný pár budu mít víc, nejen na svatbě.
Další úžasný kurz byl: Get Started with Lifestyle Family Photography od Eleny S Blair. Pomohl mi s tím samým problémem, jen tentokrát týkající se rodinného focení. Ačkoliv tady vždy bylo víc možností, jak rodinné focení pojmout, jelikož se vždy něco dělo, co stálo za to vyfotit, většinou focení probíhalo tak, že jsem vás nechala dělat si co chcete a pouze fotila, co se přede mnou dělo. S někým to šlo lépe s někým hůře. Neměla jsem v tom ten správný systém, který by vám pomohl dosáhnout pocitu, že jste u opravdového profesionála.
V čem byl tento kurz ale zlomový, byl fakt, že Elena přímo vyzývá k nedokonalosti. Nemáte na fotce kousek hlavy, ale zrovna to byla taková krásná momentka, která se pak už neopakovala? Nebo je někdo rozmazaný, protože se pohyboval a vy jste se zrovna soustředili na jiný bod? A další věci, které se mohou pokazit. Opravdu to vadí? Dříve bych vám tyto fotky nejspíš ani nenabídla k výběru, protože jsou nedokonalé, nejsou správně technicky provedené a tím pádem přece špatné… Dnes bych řekla houby. To je přece samotná definice rodiny. Nikdy to nebude dokonalé, o to víc má právě taková fotka své kouzlo.
A co víc, pomohlo mi to uvědomit si, že není třeba snažit se o technickou dokonalost. Vždy to vedlo jen k tomu, že jsem byla z focení vystresovaná, málem jsem omdlívala, když jsem si uvědomila, že fotka nebude perfektní, že jsem něco pokazila, nedostatečně se připravila. A ať už vědomě nebo ne, tohle všechno ovlivňuje výsledek. Pokud nebudu v pohodě já, pak nejspíše při focení nebudete v pohodě ani vy.
Úspěchy
Za největší úspěch vždy považuju to, že se vám moje fotky líbí a rozhodnete se u mě vyfotit znovu. Znamená to, že to dělám dobře a že se snad i zlepšuji a to mě nutí pokračovat dál. Na rok 2019 chystám nějaké věrnostní výhody, protože bych ráda ty, kdo se ke mě vrací, něčím odměnila. 🙂
Za jeden z velkých úspěchů považuji i to, že jsem si mohla pořídit lepší zrcadlovku, která nebyla levná, ale potřebná, což za uplynulý rok můžu jen tisícinásobně potvrdit. Při představě, že bych vše, co jsem fotila letos, fotila mým stařičkým Pentaxem, omývá mě studený pot. Je úleva mít v rukách parťáka, který vás při práci nezradí a ještě vám ji ulehčí. Focení je pro mě opravdu zábavou, odreagováním, koníčkem, na který se těším. Dříve to pro mě byl stres, jelikož jsem netušila, zda to s mojí technikou zvládnu, dnes už mi to nemusí dělat starosti.
Neřešila jsem žádné reklamace, stížnosti, že by někdo nebyl spokojený. Odfotila jsem toho více než v loňském roce a spousta z nových tváří přišla právě na doporučení od těch, kdo se u mě fotili. Celkem to bylo 7 akcí (z toho 1 divadlo, 4 svatby a 2 křtiny) a 45 portrétních focení.
Konečně mám webové stránky v takovém stavu, aby byly plně provozuschopné. Nechala jsem je optimalizovat u profíka, který také nahrál SSL certifikát, což znamená, že jsou zabezpečené.
Co se týče mého pracovní postupu při předávání fotek, narazila jsem na několik užitečných vychytávek, které jak vám, tak i mě ulehčují práci s vybíráním fotek. Letos dokonce vznikla aplikace, která mi umožňuje nahrát fotografie do galerie, odkud si můžete přímo objednat tisk.
Můžu vám nabídnout o něco lepší ceny u největších dodavatelů tisků a chystám další produkty a služby, které by pro vás mohli být zajímavé.
Na druhou stranu jsem některé svoje služby stáhla a nenabízím je. Pro někoho to může být špatnou zprávou, ale pro mě je to úspěch, jelikož se tím posunuji dál ve svém podnikání. Nechci vám nabízet něco, za každou cenu, když v tom nejsem dobrá a znám spoustu fotografů, kteří v tom jsou daleko lepší.
Z toho důvodu již nenabízím focení miminek, tzv. newborn. Ale naopak chystám změny, co se týče focení v ateliéru. Plně ho například využívám na vánoční focení a proto ho nejspíše na příští rok připravím tak, aby bylo možné ho na vánoce využít na maximum.
O to víc se chci zaměřit na focení rodin, párů a svateb, protože tohle jsou moje srdcovky.
